Your stories

Books are the quietest and most constant of friends; they are the most accessible and wisest of counsellors, and the most patient of teachers. Charles W. Eliot

Jednorázovky

Šestý ročník - lektvary

Název: Šestý ročník - Lektvary (originál)
Autor: lillibet4
Překlad: Dark
Beta: VampireGirl

Oznámení: povídka byla napsána na základě postav a situací vytvořených a v majetku JK Rowling, různých vydavatelů včetně ale ne jedině Bloomsbury Books, Scholastic Books a Raincoat Books a Warner Bros. Žádné peníze nebyly získány pomoc tohoto díla a porušení autorských práv nebylo zamýšleno.

 

Překrásné ticho v učebně lektvarů bylo přerušeno jen škrábáním brků, když dvacet žáků ve spěchu opisovalo z tabule instrukce pro přípravu základu vlkodlačího lektvaru.

Severus Snape se opřel o opěradlo své židle a pozoroval zadní stěnu učebny. Nekonečné výpary z lektvarů měly zajímavý efekt na mech rostoucí na vlhkých stěnách sklepení a jeho jemné světélkování na něj mělo uklidňující účinek.

Třetí září: první hodina lektvarů v novém roce. Severus si pogratuloval k výběru úvodního projektu: dokonce i jen základ pro vlkodlačí lektvar byl zlomyslně obtížný. Tahle sebranka si myslela, že jsou schopni zvládnout útvary na úrovni OVCE, dnešní hodina pro ně tedy bude nepěkným překvapením. Severus se urputně soustředil na zmutovaný mech a zkoušel předstírat, že jsou ještě pořád letní prázdniny.

„Pane?“

Jeho klidná chvilky byla přerušena a Severus sklouzl svým pohledem ze stěny.

„Pane Pottere, čemu vděčím za tu čest?“

„Mám dotaz, pane…“

„Očividně, pane Pottere. Možná byste nám mohl objasnit podstatou svého dotazu.“

„Divil jsem se, pane, jestli by dnešní projekt byl vhodný k použití jako lubrikant?“ Zářivě zelené oči na něj nevině zamrkaly.

Jakákoli reakce by byla pošetilá. Zalapání po dechu bylo samozřejmě nemyslitelné.

„Shrňte prosím, pane Pottere, pro třídu vlastnosti dnešního lektvaru.“

Ostatní studenti se napnuli při Potterově otázce a potlačovali své hihňání v očekávání výbuchu svého obávaného profesora. Teď se jejich výrazy ustálily na hlubokém zklamání a rozčarování. Snape ignoroval zběsilé mávání ruky až moc horlivé a přemoudřelé dívky vedle Pottera a radši se divil, jestli vůbec předchozích pět let výuky zanechalo na Potterovy nějakou stopu.

„Dobře…vlkodlačí lektvar nezastaví proměnu vlkodlaka pod vlivem úplňku, ale pomáhá mu ponechat si vlastní mysl, takže není nebezpečný. Základ je první částí lektvaru.“ Potter, jak se zdálo, nebyl tak neschopný použít svůj nezanedbatelný intelekt v oboru lektvarů, když se předmět výuky dotýkal něčeho jemu blízkému.

„Zajisté, pane Pottere. Vlčí mor, v nejlepším případě jedovatý, ve střídmém množství může být použit ke zmírnění vlčích aspektů přeměny v tohoto tvora, zatímco pelyněk a třemdava účinkují, samostatně, na uvolnění křečí a zabraňují infekci, proto uvolňují fyzické následky přeměny. Tento lektvar je vysoce toxický, a kdyby ho vypil kdokoli jiný, než vlkodlak, docela jistě by zemřel, pokud by někdo včas nezasáhl.

Navíc, aplikován na kůži, vlčí mor způsobuje ochabnutí a brnění, vlastnosti, které budou nápomocní vzhledem k vaší evidentní zálibě, pelyněk podporuje krevní oběh a třemdava z Kréty je často používána jako afrodiziakum v lektvarech lásky. Vypadá to, pane Pottere, že dnešní projekt je dostatečně vhodný k použití, jako lubrikant. Jenom se ujistěte, že ho pak Malfoy neolízne.“

V místnosti zavládlo překvapené ticho. Většina studentů byla tak šokována, že nevěděla, jestli se smát, nebo být na rozpacích. Potter extrémně zrudl, ale jeho oči se na něj smály nad tou neočekávanou odpovědí. Na druhé straně Malfoy vrhal hnusné pohledy ze strapaté, černé hlavy chlapce před ním na učitele. Nakonec to Severus Snape shledal úspěšným.

Severus Snape se usadil na prázdnou židli u učitelského stolu ve Velkém sále. Večeře byla v plném proudu a hluk od kolejních stolů byl skoro dostačující k zaplavení celého světa. Teplá ruka mu přejela nahoru po stehně. Otočil se na svém místě a muži vedle sebe věnoval malý úšklebek. Jeho milenec, se ale nenechal zmást a spokojený úsměv se mu rozprostřel po tváři, když Severus vklouznul jednou rukou pod ubrus a propletl prsty s těmi, které mu ležely na koleni.  

„Jaký byl tvůj den?“ zeptal se tiše.

„Jako obvykle,“ jeho milenec odpověděl. „Dnes odpoledne to byli bubáci se třetím ročníkem a u toho se vždycky člověk nasměje. Víš jak, nikdy mě nepřestane udivovat, čeho se někteří lidé bojí.“

Severus zvednul obočí. „No dobrá, nemůžeme být všichni tak citliví a bát se jen tak sami od sebe.“

Jeho milenec se znovu široce usmál. „Jaký byl tvůj den?“ zeptal se a volnou rukou přitom zvedl svůj pohár.

„Vlastně jako obvykle: idiotští studenti a směšné otázky. Vlastně,“ odmlčel se a počkal na ten správný okamžik, „v hodině šestého ročníku se mě tvůj syn zeptal, jestli by se vlkodlačí lektvar dal použít jako lubrikant.“

Severus Snape se neskonale bavil, když sledoval, jak Harry Potter poprskal polovinu hlavního stolu dýňovým džusem, kterého se právě napil. 

Žádné komentáře
 
All these stories belongs to its rightful owners, I own nothing and have no benefit from their work.