Your stories

Books are the quietest and most constant of friends; they are the most accessible and wisest of counsellors, and the most patient of teachers. Charles W. Eliot

Differences between love and marriage

kapitola 2.

další kapitolka....beta-read opět VampireGirl

Kapitola 2.

 

Legolas Thranduilion strávil většinu svého dne uvnitř tichých místností studovny svého otce. Potřeboval čas na přečtení všech těch rozdílných žádostí o jeho ruku. Legolas začínal být podrážděný z množství dopisů, které jeho otec vyřadil před tím, než mu je dal. Vím, že mě otec miluje, ale ti, které ‚neuznal‘ je třeba poznat osobně! Ne každý je fantastický spisovatel. Otci to řekl, ale Král jenom potřásl hlavou mumlaje, že chce mít inteligentní vnoučata.

Ti, kteří jsou dobří spisovatelé, jsou pravděpodobně nejčastěji doma, ve studovnách, povzdechnul si. Legolasova hromádka těch, kteří se mu líbili, rostla jako strom; jeho otec psal své poznámky na spodek dopisu se jménem a postavením a rovnal je stejným způsobem.

Nakonec byl čas jít do postele. Legolas nikdy v životě nečetl tak moc! Vlezl do postele v tradičním oblečení panenských mateřských; skládal se z velké bílé haleny a volně střižených kamaší.

„Nechť Valar stráží tvé sny a spánek, můj malý Lístečku,“ zašeptal jeho otec z boku postele. Král Thranduil políbil svého syna na čelo a těsně zatáhl závěs kolem jeho postele. Thranduil se naposledy podíval na svého Lístečka a před tím, než odešel z pokoje, vydal rozkazy chránit ho synově osobní stráži uvnitř i za dveřmi.

 

O dva dny později

 

Mladý blonďatý princ prolétl halou směrem ke komnatám svého otce s Celarionem a Mwalin, svou stráží plazící se za ním. V tuhle chvíli byl tak rozčilený, prostě tomu nemohl uvěřit! Pomyslel na scénu jen o deset minut dříve a nová vlna hněvu se mu prohnala hlavou. Ten idiotský, sobecký, nehodný považovat za elfa, ELF!  Jeho první nápadník přijel minulou noc, týden před banketem. Legolas laskavě přijal jeho pozvání do zahrad, aby poznali jeden druhého.

Legolas se nejdříve posadil a pak mu Lord Ulanai začal pokládat otázky o jeho panenství, mateřském statutu a jeho povinnostech jako Lordovy manželky. V Legolasovi to vřelo a vybuchl na Lorda, říkajíc mu kam má jít a jak se tam dostane. Jeho strážci byli příliš překvapení reakcí svého jinak klidného prince, křičícího, jak nejhlasitěji mohl, než aby ho odtáhli od zkoprnělého Lorda.

Legolas vlétl do otcových komnat, křičíc něco o odporných Lordech a otec ho automaticky přitáhl k sobě. Tak moc stresu na někoho tak mladého. Měl bych prostě jednoho vybrat, ušetřil bych svému maličkému mnoho žalu.

„Promluvím si s Lordem Ulanaiem, ale jsem si jistý, že tě nemínil urazit, děťátko. Jenom prostě neví, jak se chovat k někomu tak mladému a nádhernému.“ Zaslechl Legolasovo souhlasné popotáhnutí.  Začal zase plakat po tom, co se rudá mlha kolem něj rozplynula.

„Zapomněl si dodat samostatný a chytrý, Ada,“ zasmál se do otcova ramene.

Jednou z výhod být menší než většina bylo, že může plakat na něčím rameni a bude to vypadat jako obětí.

„Udělalo by se ti lépe, kdybys se mnou u bran přivítal delegaci z Imladris?“ doufal, že rozptýlí prozatímní žal svého maličkého.

„Och, ty mě necháš, Ada! Děkuju, miluju tě!“ Blonďatý Lísteček se vítězně usmál a běžel se připravit.

Když byl princ z doslechu, Thranduil rozkázal Celarionovi svolat velkou skupinu jejich nejlepších bojovníků, jenom pro případ, že by synové Lorda Elronda byli pořád ti samí výrostci, jaké si pamatoval a náhodou zranili Legolase. Mwalin dostala za úkol zůstat s Legolasem.

Legolasův předchozí hněv zmizel a on chtěl hrozně moc pozdravit Imladrijské elfy. Věděl, že elfové z Lothlorienu přijedou zítra, a když by byl hodný, možná by je mohl pozdravit také. Oblékl se prostě, zvlnil a zapletl si vlasy podle svého vlastního stylu, kvůli kterému žárlilo mnoho žen. Snažily se napodobit jeho účes, ale většinou to neskončilo ničím jiným než uzlíky.

Strážkyně stála před dveřmi a čekala, než princ vyjde z komnat, aby ho mohla doprovodit ke stájím. Byla hrozně nervózní, tohle byla její první samostatná práce, vzít Legolase ven bez Celariona, hlídajícího jejich záda. Musí být extra ostražitá kvůli těm novým elfům, kteří přijeli na banket. Mwalin vydechla úlevou, když Legolas vyšel s Yancie v patách. Ta stará vlčice nedopustí, aby se nádhernému princi něco stalo.

Mwalin vypadala divně, nedovolila mu zajít za roh před tím, než se rozhlédla kolem, nebo nedovolila nikomu příliš se k Lístečkovi přiblížit. Potom zjistil, že tohle byl jejich první výlet bez Celariona.

Konečně se bez problému, i když pomalu, dostali do stájí a Mwalin se usmála, když jí Král pochvalně kývnul.

Legolas se rozhlédl kolem po množství stráží a povzdechl si nad svou hloupostí. Myslel si, že je otec nechá cestovat jen s normální malou jednotkou. Usmál se, když na něj jeho kůň Tagus zařehtal.

To už byli vojáci i koně připraveni k odjezdu. Vyrazili ostrým krokem směrem k branám Temného hvozdu. Legolas svému otci vzrušeně povídal všechny ty příběhy, které slyšel o Roklince. Nemůžu tomu uvěřit, že se chystá opakovat všechny ty historky o Imladris, povzdechl si Thranduil. Po pár minutách toho měl král Temného lesa konečně dost, miloval sice svého syna více, než svůj život, ale jestli chtěli přežít cestu k branám, musí být potichu.

„…říkal, že synové lorda Elronda způsobí zmatek všude, kam vkro…mphm mmhph,“ Legolas polekaně vzhlédl, když mu otec položil ruku na pusu.

„Malý Lístečku,“ podíval se blonďatý král na svého syna, „žvaníš. Miluji tě, ale musíš na chvíli zůstat potichu, abychom mohli poslouchat, jestli nepřichází orkové nebo pavouci.“ Oddělal svou ruku z pusy toho mladšího a usmál se na něj, když už nepromluvil.

Přijeli konečně k branám a srdečně se pozdravili se svými bratranci z Imladris. Legolas, částečně schovaný za zády svého otce, zíral na tmavovlasé elfy s nestydatou zvědavostí. Další plus toho, být menší než ostatní je, že vás hned nezaznamenají. Královna Arwen z Roklinky a její manžel král Aragorn byli prví, kdo si ho všimli. Naklonila se k dvojčatům – svým mladším bratrům – a něco jim zašeptala, oni se otočili, aby se podívali na nádherného prince. Lord Elrond sledoval pohled svých dětí a spatřil smaragdové oči a blonďaté vlasy, mizející za Thranduilovými zády.

 

(A/N: Mám ráda Elronda a Thranduil k sobě slušné, takže taky jsou. Nechtěla jsem, aby Aragorn umřel, takže je nesmrtelný a vzal si Arwen, jsou tedy král a královna Gondoru. P.S. Neexistuje žádný prsten a Temný les je trochu temnější.)

 

„Králi Thranduile, smím se zeptat, kdo se ti to schovává za zády?“ Elrond se zdvořile zeptal.

Elf na chvíli vypadal vylekaně, divíc se, kdo by mohl být za ním, pak ale sáhl za sebe a přitáhl si pod ruku svého syna Legolase.

„Toto je můj nejmladší syn, Legolas, důvod, proč se ples koná,“ usmál se Thranduil, hrdý na to, že zplodil tři statné syny a nádherného mateřského elfa.

Mladý princ potichu zašeptal, „Je mi potěšením pozdravit vás mí lordové a lady.“ Byl příliš nervózní, aby se setkal s jejich pohledy, jakmile promluvil, proměnil se pod jejich pohledy zase ve stydlivé elfátko.

Elfové z Imladris jen zamumlali své pozdravy, příliš omráčení nádherným zjevením na to, aby řekli něco hodného zapamatování. Když si návštěvníci uvědomili, že zírají, pobídli své koně a zamířili zase k paláci.

Obě dvojčata se pokoušela (a neuvěřitelně při tom selhala) zapříst rozhovor s nejmladším princem. Nevěděli, jestli to bylo kvůli Legolasově nechuti ke konverzaci, nebo jeho osobní stráži, jedoucí mezi nimi.

Všichni dojeli v pořádku do paláce a elfím hostům byly ukázány jejich pokoje. Mnozí hleděli na to, jak byl nejmladší princ odveden do svých komnat, aby se připravil na večeři.

 

TBC…

 

kapitola 1.     kapitola 3.

Poslední komentáře
15.11.2009 01:20:30: tahle povídka je naprosto úžasná. opravdu se bavim při tom jak popisuješ legolasovu situaci. už se t...
05.11.2009 17:45:32: Plošíím o další část...ta povídka je žůůůžosmiley${1}
05.11.2009 17:44:40: Prosím tě, že bude další díl brzo?
05.11.2009 17:44:12: Další, další, dalšííííí. Je to kvááásný
 
All these stories belongs to its rightful owners, I own nothing and have no benefit from their work.