Your stories

Books are the quietest and most constant of friends; they are the most accessible and wisest of counsellors, and the most patient of teachers. Charles W. Eliot

Differences between love and marriage

8. Kapitola

další kousek:-D

Kapitola 8. Žádost o ruku

 

A/N: Svatba bude v Lorienu jinak by mi to úplně zničilo představu svatební noci a podobně. A také bude písnička pro tanec otec/dcera (mateřský elf). Vždycky jsem měla ráda ty tradiční americko-mexické svatby s elfím vyprávěním, takže bude tanec, zpěv a všechny ty ostatní úžasné věci. Takže pokud se vám to nelíbí, nečtěte to. Tohle je moje svatba snů na papíře nebo monitoru.

 

Mladý mateřský princ Temného hvozdu byl vyrušen ze svého snění, když někdo zatřásl stromem, na kterém byl. Podíval se dolů k patě kmene a uviděl hnědou hlavu své strážkyně Mwalin a svého vlka Yancie. Slezl ze stromu a zeptal se své strážkyně, proč ho ruší.

„Tvůj otec, král, se chystá za deset minut oznámit, koho si vezmete.“ Mwalin byla šťastná, že konečně elfátko našla, ale nebudou už mít dost času, aby se umyl před tím, než proběhne oznámení. Pospíchali přes pozemky směrem k princovým komnatám.

Legolas byl rozrušený z toho, že ta maškaráda konečně končí, ale byl zklamaný, protože jeho svatba byla čím dál blíže. Převlékl se a zamířil do trůnního sálu svého otce. Mladý elf se uklidnil a prošel s Yancie v patách dveřmi, jak se hodí na šlechtice.

Thranduil si s úlevou povzdechl, když jeho malý Lísteček vstoupil do místnosti a přistoupil j jeho stupínku.

„Učinil jsem rozhodnutí, komu dám ruku svého nejmladšího syna. Bylo to těžké rozhodnutí, ale cítím, že je to v zájmu všeho nejlepšího pro mého maličkého.“

Podíval se na svého malého Lístečka, který už zanedlouho bude něčí jiný Lísteček a usmál se. Věděl, že to, co udělal, bylo to nejlepší.

„Lorde Haldire z Lothlorienu, bylo vám dáno povolení ucházet se o ruku mého syna prince Legolase.“

Strážce hranic postoupil vpřed a usmál se na svou budoucí ženu a tchána. Mnozí mu navrhovali, aby to udělal rovnou, ale on to chtěl udělat speciální. Rúmil, Orophin a Aragorn ho celou dobu škádlili tím, jak necitelně se k princi choval, ale on byl rozhodnutý, že alespoň žádost o ruku bude speciální.

Lord Haldir se omluvil a pak se odebral do haly, aby napsal zprávu lordu Celebornovi a řekl to svým bratrům.

„Už bylo na čase, bratře. Konečně sis našel ženu, ale trvalo ti to docela dlouho,“ usmál se Rúmil na svého bratra, doopravdy šťastný kvůli němu i jeho nastávající.

„Ano, teď budeš mít konečně využití pro ten větší talan. Máš skoro celé tři místnosti! Možná tvoje žena umí také aranžovat.“ Byl to již dlouho trvající vtip o tom, jak zanedbaně Haldirův talan vypadal. Byl to ten největší talan, vyjma královského talanu. Trávil většinu svého času na hranicích, nebo ve studovně lorda Celeborna a to mu nedávalo moc důvodů k tomu, aby se vracel domů a ještě méně důvodů pro výzdobu. Oba bratři se uklidnili, že jejich bratr teď bude mít důvod k tomu, aby se vracel domů. Bude mít ženu a možná i děti závislé na tom, že se vrátí domů a snad i přestane tolik riskovat.

Starší elf se na ně usmál a požádal je, aby napsali všem důležitým lidem mezitím, co nachystá vše potřebné pro svou žádost o ruku.

Tohle musí být perfektní, pomyslel si. Odešel do svého pokoje, aby přemýšlel nad způsoby, jak okouzlit elfa. Podíval se na bílý kvítek, který mu Legolas dal, když bránil jeho čest, a usmál se.

 

***

 

Když Legolas opustil komnaty svého otce, zmizel mu ze rtů úsměv a do očí se mu nahrnuly slzy. Brzy bude muset opustit Temný hvozd kvůli své svatbě v Lothlorienu. Nebude tam mít nikoho známého a poprvé v životě bude sám. Jistě, jeho otec neodjede hned po svatbě, ale jednoho dne odjede a s ním i jeho bratři. Malý Lísteček se už teď začínal cítit opuštěný. Upaloval do svého pokoje a vlezl si do postele. Jediné, na co mohl myslet, bylo, co všechno ztratí, když odejde. Ada, bratry, Celariona, Mwalin, Yancie, své pokoje a to nejdůležitější: všechny, kteří ho milují.

Mwalin pokusně zaklepala na dveře a vešla. Uviděla drobnou postavu svého prince ležící na posteli a přešla k němu, aby ho utěšila. Strážkyně se posadila na okraj jeho postele a rukou mu pomalu odhrnula vlasy.

„Nebude to tak zlé, jak si myslíš, možná dokonce budeme moci získat nějaké nováčky pro KOL,“ doufala, že ho rozesměje, ale jenom se pousmál. Najednou ožil: „Co myslíš tím my?“ Doufal, že tím myslela to, co si myslel, že myslela.

„Co bys řekl na převelení Celariona, Yancie a mého okouzlujícího já do Lothlorienu?“ zavtipkovala. „Už jsem začala balit, jenom si to představ: nové místo, kde můžeme ukázat naše lučištnické dovednosti.“

„Jsem tak šťastný, myslel jsem, že budu úplně opuštěný v Lothlorienu, ale s vámi všemi tam budu alespoň někoho znát.“ Legolas byl nadšený, Mwalin se omluvila a odešla dodělat přípravy s Celarionem a trochu se vyspat před dnešní noční směnou.

Legolas vyrazil do zahrad, aby vstřebal představu Haldira jako svého manžela. Tenhle elf byl pěkný a silný, ale postrádal něco důležitého po romantické a emocionální stránce. Byl jako velmi krásná socha, dobrý na to, aby ses za něj schoval, ale neschopný jakéhokoli hlubšího spojení. Dokonce i lord Celeborn si myslel, že je chladný a nutil ho najít si ženu. Co to předpovídá pro mě, pomyslel si. Bude mě lord nesnášet kvůli manželství, nebo že jsem si ho vybral?

Lísteček pokračoval dál klikatící se pěšinou, ale zastavil se, když k němu přistoupil nějaký elf a podal mu růži. K ní byl připojen lístek: Za tvůj soucit, pokračuj dále po pěšině, hlásal. Byl zvědavý na odesílatele a vždycky toužil po dobrodružství, takže pokračoval. Další, tentokrát elfka, mu podala růži a zahihňala se, když odcházela před tím, než se jí mohl na něco zeptat. Tentokrát zpráva říkala: Za tvůj smích, pokračuj.

Potkal ještě dalších pět elfů s růžemi, ale ani jediný mu neodpověděl na žádnou otázku. Všechny ty růže mu říkaly, aby pokračoval a ještě popořadě: Za tvoji starostlivost. Za tvou chuť po dobrodružství Za tvůj úsměv. Za tvé oči. Za tvé mládí.

Mladík se dostal až na konec zahrad a tam potkal osmého elfa. Tato růže mu pověděla, že má jít do hal a dále: Za tvé uši. Usmál se a šel do haly, po cestě potkal dalších patnáct elfů s různými růžemi a lístečky s instrukcemi. Nejasně si uvědomil, že směřují do prostoru vnitřních zahrad a na jeho nejoblíbenější místo v paláci. Šestnáctý elf mu podal další růži. Tahle mu řekla, že má jít do zahrad a posadit se. Malý lísteček přidal i tohle růži k předcházejícím dvěma tuctům ve své náruči a zamířil ke své nejoblíbenější lavičce. Na sedátku byla položena růže a on si přečetl i tento vzkaz, který mu říkal, aby počkal a: Za tvou dokonalost.

Neměl tušení, o co jde a tak zvědavě čekal na dárce všech těch růží. Nějaký elf vkročil dovnitř, což nemohl zaregistrovat, přes ty nespočetné růže, které držel v náručí. Když si ten elf před ním klekl na jedno koleno, konečně uviděl, že to byl jeho budoucí manžel.  Legolas neměl jedinou nápovědu, proč to Haldir dělal, ale přizpůsobil se.

Strážce hranic byl nervózní do morku kostí, kvůli tomu, jak požádat tohle nádherné mladé elfátko, aby se stalo ženou jednoho starého nevrlého válečníka.

„Doufám, že jste dostal všechny růže, princi Legolasi,“ nervózně polknul a položil růže vedle elfa. „Rád bych se vás zeptal na velice důležitou otázku. Mateřský princi Legolasi Thranduilione z Temného hvozdu, chtěl bych se vás, té nejnádhernější bytosti, na kterou mi kdy padl zrak, zeptat, jestli byste se stal mou ženou, ženou starého nevrlého bojovníka?“ Díval se do princova šokovaného obličeje, očividně nečekal, že v tomhle dostane na výběr. Nejmladší princ tomu prostě nemohl uvěřit. Němě přikývl a byl zatažen do obětí.

„To je úžasné, tyto jsou také pro vás.“

Legolas se podíval na ty růže a každá z nich říkala: Pro mou ženu a dokonalost.

Usmál se a vzal Legolase do jemného objetí.

„Nikdy nebudete litovat svého rozhodnutí, budete mít jen to nejlepší, co se dá za peníze koupit.“

Lord Haldir odešel ze zahrad a nechal za sebou trochu naježeného Legolase. Haldir opustil zahrady ve spěchu informovat krále o novinkách. Snoubenec Strážce hranic se otočil ke dveřím zády.

„Co chci, je manžel, který by mě miloval,“ zašeptal do chladného nočního vzduchu.

 

 

TBC…

 

A/N: omlouvám se, že tahle kapča je tak krátká, ale usínám nad klávesnicí.


 

7. kapitola       9.kapitola

Žádné komentáře
 
All these stories belongs to its rightful owners, I own nothing and have no benefit from their work.