Your stories

Books are the quietest and most constant of friends; they are the most accessible and wisest of counsellors, and the most patient of teachers. Charles W. Eliot

Differences between love and marriage

11. kapitola

svatbáááááá:-D

Kapitola 11. Vstříc kapli

 

Oznámení: ZNOVU nevlastním nic!!!

 

Legolas se probudil tím, že někdo jemně třásl jeho postelí, a znovu si pomyslel. Nezkoušel ji někdo minulou noc ukrást? Když se konečně probral, zjistil, že to byla jeho Prezidentka. (A/N: pro ty, kdo nedávala pozor prezidentka KOL)

 

Mwalin se podívala do ospalých očí svého prince a usmála se.

„Čas pro nevěsty vylézt z postele a začít s přípravami na obřad, který začíná za šest, spočítala jsem je, šest hodin.“

Princ se jenom převalil na druhý bok a ignoroval ji.

„Řekni Haldirovi, že jsem umřel a nemůžu se teď dostavit k obřadu, pochopí to.“ Princ znovu začínal usínat, když ucítil proud ledové vody. Vyskočil z postele, jak kůň s hořícím ocasem.

„To nebylo vtipné, to vůbec nebylo vtipné,“ brblal si pod nos, když mířil do koupelny, aby se naložil do vany. Když otevřel dveře do koupelny, uviděl tolik různých lahviček s mýdlem a podobných věcí, vůně květin se linula po celém pokoji.

Svlékl se a vklouznul do vany, potom se celý umyl mýdlem a šamponem se svou oblíbenou vůní. Legolas uslyšel zaklepání na dveře a pověděl Mwalin, aby zjistila, kdo to je. Z hluku hlasů, který propukl ve vedlejším pokoji, si domyslel, že to přišly dámy. Když uviděl, že někdo bere za kliku, okamžitě zajel pod hladinu. Zadržel dech na tak dlouho, jak jen mohl před tím, než se znovu vynořil.

Princ z Temného hvozdu se rozhlédl po místnosti a uviděl Arwen, Galadriel a své švagrové. Znovu se chtěl schovat pod vodu, ale tentokrát ho někdo chytnul za vlasy a vytáhl na hladinu.

„Mohly byste mě omluvit? Snažím se utopit,“ řekl přítomným dámám.

„Ne v tuhle chvíli, vstávej, musíme ti něco udělat s vlasy,“ Galadriel pokynula Celarionovi, aby ho vytáhl z vany, zatím co Mwalin kolem něj omotá župan.

Legolas nakonec seděl na židli. Dobře, nechť začne to mučení!  Elfky vešly do místnosti s nůžkami, hřebeny a ručníky. Cítil, jak mu tahají vlasy sem a tam. Tenhle kolík je způsob, jak mi zavřít hlavu, otřásl se nad myšlenkou, že by se jedna z těch žhavých natáček dotkla jeho hlavy.

Skoro dvě hodiny po tom, co byl tak hrubě probuzen, byl jeho účes hotový a ten hrozně vypadající závoj upevněn v jeho vlasech. Bylo to doopravdy otravné, mít takovou těžkou věc visící zezadu na hlavě a chtěl ji vytáhnout. Závoj držel jen na několika málo pramíncích vlasů a on se tam pořád škrábal, protože doufal, že vytáhne, nebo přetrhne těch několik vlasů.

Doufal, že posnídá s Haldirem a se svou rodinou, ale bylo mu řečeno, že nevěsta nesmí vidět svého ženicha, protože to znamená neštěstí. Takže to byla velice dlouhá snídaně, na které mluvili o všem možném a také o Legolasovu včerejším dobrodružství.

 

*****

 

Odpočítávání: dvě a půl hodiny do svatby

 

Haldir se během snídaně vrtěl na židli a začínal být otrávený z napětí ve svém těle. Znovu si poposedl a pokusil se sníst alespoň něco.

„Hale,“ zavolal Rúmil, „přestaň se vrtět, chováš se hůř, než dvojčata před horou sladkostí! A nakrm alespoň ty motýlky ve svém břiše, když už ne sebe.“

„Jasně, Haldire, Legolas není zas až tak hrozný. Byl bych šťastný na tvém místě, kdybych si ho měl brát,“ Elladan vzal Haldira kolem ramen a zakřenil se na něj.

„Myslel jsem si, že jste se z minulé lekce poučili, dvojčata,“ objevil se Nataget ani ne deset stop od Elladana, „ale jak je vidět ne, takže na oplátku si pomalu vylijte tu ovesnou kaši na hlavu, zatímco budete zpívat o tom, jak je Legolas krásný, uprostřed této haly a budete u toho stát na stole. Hned.“

Lordi z Imladris se na korunního prince nevěřícně zadívali před tím, než vstali a vylezli na stůl. V místnosti se utišil předsvatební ruch a všichni se na ně upřeně zadívali. Lord Elrond nechal svou hlavu tiše spadnout na stůl, když si ti dva vylili na hlavu svou ovesnou kaši.

Elladan a Elrohir zpívali dobrých pět minut, než je Nataget konečně propustil. Ticho se rozhostilo na chvíli síní, než se všichni začali smát. Ti dva rychle vyběhli ven do svých komnat, převléci se do čistého oblečení.

Jídlo pokračovalo, dokud se Haldir nerozhodl, že už nevydrží dál v klidu sedět. Ženich zamířil zpátky do svého talanu, aby se připravil na to, co měl být jeho nejšťastnější den v životě.

 

*****

 

Hodina a půl do svatby

 

Lísteček byl znovu ve vaně, tentokrát se třemi elfkami. Dvěma, aby mu držely závoj, a tou třetí, aby ho otravovala, jak si myslel.

„Tak už pojď, Legolasi,s tímhle tempem bude už dávno po svatbě, když vylezeš z té vany.“ Arwen se snažila Legolase donutit, aby s koupelí skončil alespoň o trochu dříve. Dámy upravovaly poslední detaily na jeho šatech a pak, ani ne za hodinu, bude již moci vyrazit na obřadní louku.

Dobrá, třeba si nakonec vezme někoho jiného, princ Temného hvozdu začínal být rychle unavený ze všech těch lidí, se kterými se musel většinu dne vypořádávat. Dokonce i Yancie ho začala otravovat, aby přestal zdržovat.

Princ konečně vylezl z vany, okamžitě ho utřely a navlékly do spodního prádla. Zabralo to celých dvacet minut, než ho navlékly do svatebních šatů.

„Kdyby na tom nebylo tolik sponek, šle by to rychleji, má paní.“

„Ach, já vím,“ Galadriel dokončila připínání motýlka na Legolasův závoj. Konečně dámy skončily. Bylo potřeba tří švadlen a spousty trpělivosti, aby ho do toho navlékly. Legolas se šel podívat do zrcadla.

Usmál se na svůj obraz a zatočil se jednou dokola. Blonďatý princ byl oblečen do tuniky, dlouhé až k zemi. Ramena tuniky byla jemně zelená a pokračovala v pruzích po rukávech. Byla olemována zlatými lístečky kolem rukávů a lemu. Na bocích měla tunika rozparky až do půlky stehen, takže byly vidět legíny pod ní. Tunika kromě ramen a rukávů byla čistě bílá, pod ní měl velmi volné světlezelené legíny. Rozhodli se zavrhnout veškerou obuv, protože princ chodil rád bos.

Jak společně mluvili, sluhové stěhovali princovy věci do lordova talanu. Lístek ještě pořád nechápal, proč bude muset žít s Haldirem, ale doufal, že jeho ložnice nebude nijak blízko lordovy.

 

*********

 

Hodina do svatby

 

Haldir pochodoval tam a zpátky po dvorku před svým talanem. Vevnitř nebylo vůbec místo kvůli všem těm sluhům, co nosili Legolasovy věci dovnitř jeho, našeho domu, pomyslel si.

Byl už oblečený a čekal, než přijdou jeho bratři s Aragornem. Na sobě měl krátkou tuniku, legíny a černé kožené boty. Haldirovo oblečení bylo tmavě černé, pro účel obřadu měl k pasu připnutý meč a v botě zastrčenou dýku.

„Jsi připravený se oženit, velký bratříčku?“ Orophin se objevil na balkóně spolu s Rúmilem a Aragornem.

„Pojďte, máme tam být za deset minut.“ Elfové sešplhali dolů ze stromu a zamířili na mýtinu.

‚Tam by raději mělo být více místa na přecházení,‘ brblal si Strážce hranic pro sebe. Konečně tam dorazil a sledoval, jak se připravují hudebníci. Lord Celeborn měl manželství požehnat a teď si zkoušel svá slova za pódiem. Haldir přejel pohledem dámskou část až k části ohraničené zástěnou, doufal, že zachytí nějaký náznak Legolasovy přítomnosti, ale žádný nenašel.

 

*********

 

Půl hodiny do svatby

 

Zlatý princ přecházel tam a zpátky po trávě na mýtině, kde měl čekat na začátek obřadu. Bylo mu špatně od žaludku, jako by všichni ti motýlci v něm umřeli a teď se rozkládali. Jeho otec vypadal vystrašeně, a to byl jediný důvod, proč se cítil nervózně.

„Malý Lístečku, pojď sem a posaď se na chvíli,“ Thranduil si poklepal na koleno. Začal se zadrhávat nad myšlenkou, že už nikdy nebude možné, aby takhle seděli, ale pro svého maličkého sáhl do svých zásob odvahy.

„Dneska tě odevzdám jinému a přeji si, aby tu byla i tvá matka, byla by nadšená z toho, jak je její Lísteček nastrojený,“ zavřel Lístečka do obětí, „ale ty jsi vše, co mi po ní zbylo a já si přeji, abys byl dobrou ženou, dobře?“

Thranduil jen stěží zadržoval slzy, naštěstí mu lísteček neviděl do tváře a proto se ho na nic neptal. Ostatní tři princové přišli také k nim a postupně Lístečka objali. Linthuin, který byl Legolasovi nejbližší, začal plakat, ale statečně odešel z místnosti dříve, než to zlatý princ stačil postřehnout. Bratři nepotřebovali nic slyšet a odešli si sednout na svá místa.

Lord Elrond vstoupil do místnosti a kleknul si k Legolasovi, stejně tak vešel lord Celeborn a lady Galadriel.

„Je to prastará tradice,“ začal lord z Imladris, „že starší svobodný mládenec navlékne nevěstě na nohu podvazek, který jí následně manžel na banketu sundá.“

Když se princ zeptal, co to vlastně podvazek je, lord pozvedl světlezelený a bílý pruh látky.

„Připevníme ti ho na vrchní část stehna a manžel ti ho potom sundá a hodí do skupinky nezadaných mužů.“

„Ach, pořád jsem se divil, co byl ten hod podvazkem na Natagetove a Glycilově svatbě.“ Nebyl si jistý, co budou dělat, takže se z otcova klína přesunul na židli.

Lord chytnul Legolasovu nohu skrz rozparek a zvedl ji. Legolas nadskočil kvůli chladu lordových rukou a potom se zahihňal, když se dotkl jeho kolena.

„Tohle má být vážná událost, Legolasi.“ Dámy si nemohly pomoci, ale musely se smát nad výrazem princovy tváře.

„Omlouvám se, ale jeho ruce jsou tak studené,“ ošil se znovu, když mu Elrond znovu položil ruce na stehno. Elrond se znovu postavil a políbil princovy ruce. Odešel, aby si našel své místo, když se k němu přihnali jeho synové a popadli ho za ruce.

Věděli, že jeho otec měl své ruce tam, kde předtím žádný jiný elf nebyl u toho nenádhernějšího elfa, jakého znali.

„Teď už si nikdy nebudeme mýt ruce.“

Znovu odešli a při tom zírali na své ruce.

(A/N: pardon, znovu mi to jen tak vyskočilo v hlavě, Elrond není perverzní, pokud byste se náhodou divili)

 

***********

 

Pět minut a odpočítává se

 

„Jak dlouho ještě?“ Haldir začínal podle svého tónu znít, jak umíněné děcko. Všichni hosté již byli usazeni a čekali jen na prince. Haldir si znovu roztržitě popotáhl za límec, jeho nejlepší přítel Aragorn ho po té ruce pleskl.

„Už to nebude trvat dlouho, ale oblečení si na sobě musíš nechat až do večera,“ řekl mu král Gondoru. Měl radost, že se mu konečně dostane odplaty za to, jak se k němu Haldir choval během jeho vlastní svatby. Celeborn konečně vystoupil na pódium a čekal.

 

Po chvilce znovu Haldir zašeptal k lordovi: „Jak dlouho ještě?“

Celeborn jenom protočil oči, když si vzpomněl na svou vlastní svatbu.

„Trpělivost je ctnost, kapitáne, budete ji s mladou ženou rozhodně potřebovat.“

„Dobrá, myslím si, že se více obává o Legolasovu ctnost, jestli víte, jak to myslím,“ zahihňal se Orophin vedle Aragorna. Elfové ho ignorovali a dál čekali.

Pomalu začala hrát hudba a oči všech přítomných elfů se stočily k uličce. Malá elfka kráčela uličkou a rozhazovala před sebou růžové plátky, potom ustoupila na stranu. Další kráčel nosič prstenů, Yancie, se sametovým polštářkem s falešnými prsteny připevněným na zádech. Po ní šly nevěstiny družičky, což byly Legolasovy švagrové, v bledě zelených šatech. Následně se objevila čestná družička, Mwalin, také oblečená v bledě zelených šatech se postavila vedle Yancie.

Zástěna se znovu rozevřela a stál tam legolas. Haldirovi spadla čelist při pohledu na toho nejkrásnějšího elfa, kterého kdy viděl. Zdálo se, jako by světlo kolem elfa zářilo bíle a světlezeleně. Zaslechl několik zalapání po dechu, ale ignoroval je a dál sledoval tu étericky nádhernou bytost.

Zlatý princ začal kráčet v doprovodu svého otce uličkou směrem k Haldirovi. Haldir si neuvědomil, že na něj zírá, dokud si lord Celeborn neodkašlal. Jen matně viděl princovu tvář skrz závoj, ale jeho krása stejně zastínila všechny přítomné.

„Kdo dává tohoto elfíka za ženu tomuto elfovi,“ zahřměl za ním Celeborn.

„Já ho dávám,“ Thranduil se podíval na synovu ruku ve svých dlaních a natáhl se pro tu Haldirovu nereagující.

„Haldire,“ zašeptal král potichu. Haldir se vzpamatoval a natáhl se pro Legolasovy ruce. Král jemně nadzvedl závoj a políbil svého syna a zase upravil závoj na místo. Potom ustoupil a zaujal své místo. Haldir vytáhl svého snoubence na pódium a zavedl ho k Celebornovi.

„Sešli jsme se dnes, abychom oslavili spojení v manželství lorda Haldira z Lothlorienu a prince Legolase z Temného hvozdu…“

Kapitán Galadhrim vypustil veškeré zvuky kolem. Myslel jen na elfa, jehož ruce držel ve svých a do jehož očí zíral.

 

*******

 

Rychle z pohledu Legolase

 

Zlatý princ se na okamžik zastavil, když se zástěna rozhrnula a pak ho už otec vedl uličkou. Uviděl, jak na něj zírá jeho snoubenec, od hlavy k patě oděný do černé. Vypadal rozhodně dobře s rozložitou hrudí zakrytou černou tunikou a dlouhé, silné nohy zakryté legínami. Jak tam tak stál, vypadal ještě vyšší než normálně.

Legolas nemyslel na nic moc jiného, dokud ho Haldir nevzal za ruce a Ada ho nepolíbil. Tak tohle je to. Vyzvedli ho na pódium a on zíral na elfa, který byl o hlavu větší než on. Princ slyšel nějaké tiché mumlání, ale nepřemýšlel nad tím.

 

*********

 

Haldira probudil štípanec z okouzlení. Oba, ženich i nevěsta, se probudili z denního snění, aby se zaposlouchali do obřadu.

„Jak jsem již říkal, Haldire, bereš si ze svobodné vůle tohoto elfa za ženu?“ Celeborn už skoro celou minutu zkoušel získat Haldirovu pozornost.

„Ano.“

„A vy, králi Thranduile z Temného hvozdu, plně podporujete manželství svého syna?“ zeptal se Celeborn.

„Ano.“

„Princi Legolasi, Lorde Haldire, zopakujte svou přísahu.“

OK, Legolasi, tohle zvládneš, pomyslel si. Strávil hodiny nad učením těch slov tak, aby je teď nepopletl.

„Já, mateřský princ Legolas z Temného hvozdu slavnostně slibuji, že budu ctít, poslouchat, respektovat, starat se a rodit dědice lordu Haldirovi z Lothlorienu. V chudobě i bohatství, ve válce i v míru, dokud nás Valar nerozdělí.“

Zvládl to, usmál se pro sebe a zvládl to dobře. (*)

„Já, lord Haldir z Lothlorienu slavnostně slibuji, že budu ctít, chránit, starat se a umožňovat rození dědiců mateřskému princi Legolasovi z Temného hvozdu. V chudobě i bohatství, ve válce i v míru, dokud nás Valar nerozdělí.“ Za tu chvíli se Haldirovi orosilo čelo.

„Prosím, vyměňte si prsteny,“ řekl Celeborn páru.

Legolas převzal svůj prsten od Mwalin a Haldir se mračil na Aragorna, který ten jeho lovil v kapse. Král ho nakonec vytáhl a podal ženichovi.

„Tímto prstenem si tě beru,“ zopakovali nevěsta i ženich, když každý z nich umístil prsten na správné místo.

„Z moci mi svěřené jako pánu Lothlorienu vás prohlašuji za muže a ženu. Lorde Haldire, smíte políbit nevěstu.“

Haldir se divoce zazubil nad tím, že mu bylo konečně dovoleno políbit prince.

Pamatoval si ale, že tohle bude Legolasův první polibek. Haldir prince jemně přitáhl do čekajícího náručí jeho nového manžela. Odhrnul mu závoj a podíval se do smaragdových očí temnohvozdského prince. Haldir prince lehce zvedl a naklonil se k polibku. Když se jejich rty poprvé dotknuly, Legolas se trochu zavrtěl, ale potom se pomalu uvolnil v náručí svého manžela. Princovy ruce těsně uchopily Haldirovy paže, aby neupadl.

Haldir ho chvíli jemně líbal, než ho opatrně znovu postavil na zem a otočil se, aby pohledem zpražil své bratry a přátele, kteří na něj volali: „Ty to přece umíš líp!“

 

(* A/N: to rození dědiců jsem přidala, abych jim zavařila na další potížeJ)

 

**********

 

Legolasův pohled

 

„…Lorde Haldire, smíte políbit nevěstu.“

 

Jejda, počkejte, nikdo mi neřekl nic o polibku. Haldir si ho jemně přitáhl do náručí a odhrnul jeho závoj. Zíral do lordových nekonečně modrých očí. Není to vlastně tak špatné, pomyslel si. Legolas ucítil, jak ho objal silněji a vyzvedl ho na špičky. Natáhnul se a chytnul se Haldira za paže, než mohl spadnout.

Dotyk kapitánových rtů na jeho byl trošku zvláštní a on se ošil nad tím divným pocitem. Pomalu se ale uvolnil v Haldirově náruči, tenhle polibek trval déle než kterýkoliv polibek jeho rodiny.

Když skončil, Haldir ho pomalu pustil zpět na zem. Legolas se krvavě zarděl nad poznámkami svých nových švagrů a pak už ho jeho manžel táhl zpět uličkou směrem k sálu, kde se konala slavnostní recepce.

 


TBC… dostala jsem domácí vězení, ale kapitola 12. je hotová! Takže počkám na pět nebo víc pěkných komentářů, nebo nahého Legolase u svých dveří a bleskově ji pošlu. Děkuji svému taťkovi, protože by na mě teoreticky měl dávat pozor, ale nechal mě doma, abych se starala o víkendu o brášky a sestřičky, takže mám plný dům sluhů a nemám nic jiného na práci než psát a vařit! Teď už ale musím do školy, čau!

 

Pozn. Př.: Tak u téhle kapitolky jsem, nevím sama proč, prodělala asi pět záchvatů smíchu, než byla hotová. Končím o půl 10 večer, takže mooc děkuji VampireGirl za betu, že po mě dá tu spoušť do alespoň trochu stravitelné podoby…užijte si to ;) J


 

10. kapitola   12. kapitola

 

Poslední komentáře
02.05.2010 22:47:18: musím souhlasit s tess , taky se na to těšíma jsem z toho pěkně říčná , jdu si dát studenou sprchu ...
02.05.2010 22:31:24: musím souhlasit s tess , taky se na to těšíma jsem z toho pěkně říčná , jdu si dát studenou sprchu ...
02.05.2010 17:28:27: jsem se ani nepodepsala ... skleróza ... děsný ... jo a ardhaniell má pravdu komenty přibývaj tak šu...
02.05.2010 17:28:26: jsem se ani nepodepsala ... skleróza ... děsný ... jo a ardhaniell má pravdu komenty přibývaj tak šu...
 
All these stories belongs to its rightful owners, I own nothing and have no benefit from their work.